Francie 2014

1. listopadu 2014 v 21:19 | Zoey |  Drobnosti každodenního života

Jak už asi víte z minulého článku, se sborem jsme jeli do Francie, konkrétně do jednoho města jménem Limoges [limoš]. Je velké přibližně jako Plzeň, jen tak pro představu, a důvod naší návštěvy byl jeden francouzský sbor. Obě města totiž spolupracují, a oni zase přijedou v dubnu k nám, jako my teď k nim.

Upřímně- cesta byla strašná. Nebudu to nějak rozebírat, každému postačí zmínka o 17-19 hodinách v autobuse, kde je čtyřicet sedm lidí. Vyjeli jsme na noc, a já se absolutně nevyspala. V dopravním prostředku to prostě nedávám.
Na místo jsme dorazili přístí den odpoledne, a pak se asi hodinu rozdělovali do rodin. Bylo to trochu víc zmatené, a nakonec jsem skončila v rodině s úplně někým jiným. Ale nevadilo mi to, a bydlela jsem u vážně naprosto úžasných lidí.

Učím se čtvrtým rokem francouzsky a tak jsem byla sama zvědavá, jak se s tím poperu. Hned zkraje jsme s Luckou (byla tam se mnou) zjistily, že mamka s dcerou neumí anglicky, a mluví jen vážně v základech. Takže nastala ta situace, která vás naučí mluvit- musíte si říct třeba o jídlo, zeptat se na zítřejší program, vysvětlit si jak se ovládá sprcha atd. Asi to zní vážně divně, ale je to celkem těžké.

Naštěstí byli vážně ochotné si se mnou povídat, pomáhaly mi a když jsem nevěděla třeba slovíčko, tak mi ho jinak vysvětlily a pak už mi to došlo. Spaly jsme s Luckou v pokoji Anny-Lou, kterou jsem si opravdu oblíbila. Bylo jí dvanáct a vážně jsme se nasmály, a dalo se s ní anglicko-francouzsky i docela popovídat.


ana_sansonnet on Instagram

Jsem ta vpravo :P

První den nás k večeru vzaly na krátkou prohlídku městem. Předtím jsme se společně koukali na Little Miss Sunshine, a do jejich bytu přišli i přítel té mamky se svou dcerou, Lou. Ta se moc k řeči neměla, ale chápu, narazit na dvě neznámé holky…


Ve městě jsme viděly jejich obří katedrálu, a botanické zahrady okolo, v rybníčcích plavaly poissons [ryby] a potkaly jsme rovnou i polovinu sboru. (Všichni prostě museli vidět Limoges! :D ) Pak jsme šli do kavárny, ochutnala jsem nejlepší horkou čokoládu na světě a dokázala jsem si úplně sama objednat! Raduju se z maličkostí, teorie učebnic platí i v praxi.

Katedrála :)

Zjistila jsem o Francii dvě nové věci. Zaprvé, všichni když se vidí, tak si dávají tzv. bisous [bisu] neboli se políbí na obě tváře. To bylo extra zvláštní. A zadruhé, že opravdu francouzi HODNĚ jí. Jen k večeři jsme měly těstoviny, bagetu a sýry, salát a jejich tradiční slaný koláč, ale ve sladké verzi. A pak se nás ještě ptaly, jestli nemáme hlad!
Taky se tam hodně kouří. Docela mě to překvapilo, ale je to tak. Není to moc příjemné, a tak už si nestěžuju na naší zemičku. Zároveň odvolávám všechny protesty ohledně předražených knížek- ve Francii jsou všechny tak 15 až 20 euro. Ale to knihkupectví ve kterém jsem byla bylo dokonalé. Měli tam Greenovské knížky, Selekci, novelu k Selekci (12 euro..) a všechny díly Labyrintu, Bzrku, Školy Noci, Harryho Pottera. Viděla jsem i Paniku, a má vážně ošklivou obálku, vůbec se mi nelíbila! A obálky k Divergenci taky za moc nestály, první díl měl tu filmovou, a další byly pěkně podivné.


Anna taky milovala knížky, a u ní doma jsem se začetla do Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky a i druhého dílu Hunger Games. Knížky jsou vážně skvělé i v jiném jazyce, a všechno jsem si podrobně vyfotila- ale fotky mi z mobilu nejdou přendat :( Bohužel. Každopádně ty paperbacky---awww.


Následující dva dny jsme zkoušeli a nacvičovaly s druhým sborem francouzské a české písničky. Byla to vážně zábava, už jsem se těšila na koncert poslední den. Na odjezd ale opravdu ne.

Třetí den jsme jeli navštívit akustické zahrady. Byl tam i zrekonstruovaný zámek, který slouží umělcům a muzikantům jako ubytování po dobu nahrávání jejich např. alb. V menších budovách okolo je totiž výborná akustika, na které pracovalo spoustu odborníků. Je tam skvělý zvuk, a i zahrady okolo jsou situované do takového hudebního tématu. Najdete tam zvonkohry, vodu v mlýncích, bludiště plné zvuků.

Zámek- a měli jsme nádherné počasí :)

V budovách vpravo se ukrývají nahrávací místnosti. Testovala se zde i síla zvuku, když otevíráte Nuttelu. :D

Takto to vypadá zevnitř, jen jedna z místností :)

Koncert se moc povedl, a celkově jsem si výlet do Francie hrozně moc užila. Rodina, u které jsem bydlela mi vážně hodně rozšířila obzory ve francouzštině, a normálně jsem si poslední den povídala i u zpráv- a rozumněla jsem. Vážně jsem z toho na větvi doteď!
Hrozně moc bych přála každému z vás zažít to samé, nebo aspoň podobný výlet někam jinam. Je to vážně skvělý zážitek, najdete si nové přátele a tak. Příště vás všechny balím s sebou!

Zoey

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 9:05 | Reagovat

Tak jo, až zase někam pojedete, dej vědět!
Ty fotky jsou úžasné. Taky bych se někam takhle chtěla podívat...
No, možná mě to čeká za dva roky do Anglie :3 Možná...
Je vidět, že sis to náležitě užila!

2 Ellnesa Ellnesa | Web | 2. listopadu 2014 v 14:13 | Reagovat

Musí to být skvělá zkušenost, hned bych jela s tebou! Skvělé fotky! Do Frcie bych se vážně hodně chtěla podívat :)
Nebo do Anglie kam bych mohla jet s Ami (pokud se nedostanu na gympl)
A jen tak mimochodem, přestěhovala jsem se na blogspot, návod na to, abys mě našla je na starém blogu

3 Chelsea Chelsea | Web | 2. listopadu 2014 v 15:29 | Reagovat

Wow. Muselo to být naprosto boží(a jak píše Ellnesa taky zajmavá zkušenost.)
Taky bych se někam takhle chtěla podívat(Anglie nebo Francie....)
Fotky se ti moc povedly!! :-) :-D

4 Ivy Ivy | Web | 2. listopadu 2014 v 18:39 | Reagovat

Ách, já ti závidím. Nejen Francii, že se dotozumíš francouzky ale i to, že umíš zpívat :D.
Jednou jsem četla nějaký článek nebo možná knihu o stravování ve Francii, teď už nevím, ale naprosto to souhlasís tím, co tu píšeš. Tam navíc psali, že francouzi jsou díky svému způsobu stravování (hodně jídla, jedí strašně dlouho) hubení, což teda nevím jestli je pravda, ale jeden z důvodů, proč bych si tam chtěla vyzkoušet bydlet :).

5 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 2. listopadu 2014 v 18:48 | Reagovat

Určitě to bylo dokonalé, já bych se taky jednou chtěla jet podívat do Francie, protože je to úžasná země, jen bych musela mluvit anglicky. Francouzky se učím rok a půl a neumím vůbec nic, nanejvýš pozdravit :D Ale je super, že jsi rozumněla.. :-)

6 Ellnesa Ellnesa | Web | 2. listopadu 2014 v 20:45 | Reagovat

tak já ti to prozradím: http://sedmikraskova.blogspot.com/

7 Camilla Barnet Camilla Barnet | E-mail | Web | 5. listopadu 2014 v 14:33 | Reagovat

Uhhh! Já chcu do Francie! Jsem ráda, že sis to užila, ale ty obálky by mě dost zklamaly... :( Ta Panika je děsná :D
Jinak Francouzština se mi moc líbí a máš můj obdiv, že ses dokázala domluvit, páč se mi to zdá bejt jako totál těžkej jazyk... :D

8 Kate Kate | E-mail | Web | 20. listopadu 2014 v 18:32 | Reagovat

To muselo být krásné. :)
My jsme byly letos na dovolené na Korfu, a snad každý druhý Řek kouřil, což taky nebylo zrovna dvakrát příjemné. ;)
Jojo, hned bych s tebou jela! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama