Nahrávání aneb nová realita

28. června 2014 v 8:00 | Zoey |  Drobnosti každodenního života
Music is life

Tento týden ve středu jsem šla jako obvykle na zkoušku sboru, až na to, že už v půl druhé odpoledne. Přišla jsem ze školy dřív domů, v tom příšerném dešti bez deštníku a v obyčejných plátěnkách na nohou (pěkně čvachtaly :D) a naštěstí přemluvila mamku, aby mě odvezla a já nemusela jít daleko na zastávku autobusu v tom počasí.

Museli jsme tam být takhle brzo kvůli nahrávání. Nakladatelství Fraus, které možná znáte nám asi měsíc a půl před dalo noty se žádostí že by chtěli nahrát určité písně- konkrétně tři. Dva z toho byly kánony, které jsem viděla tuhle středu poprvé v životě (trénovali to ten týden, kdy jsem nebyla -.- takže jsem to dávala pěkně na playback :D), ta třetí skladba byla sedmistránková Vánoční kantáta. Ano, jsme naladěni na Vánoce už pěkně v červnu ;) Možná se vám zdá měsíc a půl hodně času, ale my jsme tu kantátu cvičili vážně hrozně málo, takže v důsledku toho jsme byli nervózní, co z toho vzejde. Všechno to pak totiž půjde na CD a do učebnic :)

Po půl druhé jsme se rozezpívali, a pak přišli pan a paní s harfou a trubkou (nějaký doprovod to mít musí :)) a jedna slečna z Frausu, a potom zvukař se svojí výbavičkou :D Rozbalil a rozestavěl tam všude mikrofony, což mě pořádně vyděsilo (ano, zpívám, ale mikrofony nenávidím), pak spoustu kabelů a to všechno pěkně napojil do svojí "krabice", pak si nasadil sluchátka, řekl "jedem" a my teda jeli.

Ari🎹

Všude po sborovně byly stojánky na noty. Upozorňuju na noty. Ty noty jste si teprve museli vzít, ale žádné nezbyly. A tak naše praštěná skupinka samozřejmě noty neměla, a museli jsme nakukovat do řady před námi, jelikož to ani jedna z holek pořádně neuměla :D
To byl skoro vyřešený problém číslo jedna. Potom jsme museli stát, aby zvuk lépe vyzněl. To chápu, ale mě šíleně bolela záda, takže jsem to opravdu zvládala jen tak tak. A pak nucené ticho. Ticho na začátku, že by spadl špendlík a byla by to hotová bomba, odzpívali jsme stranu, hotovo, ticho, a pak hromadný výdech všech lidí, kašlání, kýchání, jak si to konečně mohli dovolit.

Nejhorší byla slova naší sbormistrně. "Sedněte si na chvíli." O deset vteřin později. "Tak si to dáme ještě jednou, mládeži, vstávat!" A upřímně, hrozně psychicky to nahrávání vyčerpává. Fyzicky se vůbec nenamáháte, ale potom se cítíte jako by vás přejel parní válec...

Natáčeli jsme celkem čtyři hodiny, což je i docela málo, ovšem mě to stačilo. Teď opravdu obdivuju všechny zpěváky, kapely, a další, kteří když nahrávají např. nějaké album, tak jak dlouho to trvá. A my ty písničky měly už napsané! Co teprve je ještě vymyslet!
Hodně velkým problémem byl hluk. Jednou jela sanitka, takže to nebyla kvalitní nahrávka. Pak někomu křuply klouby na rukou. Dál rušily svým "vyzařováním" mobily, takže jsme je museli dát do jiné místnosti. Nebo nad námi začala lekce klavíru (nahrávali jsme v ZUŠ, nechápu proč ne ve studiu ! protože tam je krásně ozvučená místnost, dvojité dveře, že když si někdo kýchne na chodbě, tak to nezkazí celý projekt... no jo, ale je to zřejmě drahé.)
A tak takhle můžete až do zblbnutí opakovat jednu stranu i 7x a věřte mi, když je to teprve ta první, a čeká vás dalších šest, rozhodně to nepotěší :O Anebo se nepovede konec, a tak dvě slova děláte dvakrát, aby to pak nějak taky vypadalo.

Untitled

Skončili jsme v šest hodin večer, pak jsem ještě měla gymnastiku- a řeknu vám, byla jsem úplně hotová. Ale zase to byla skvělá zkušenost, víte jak to chodí a propříště už se lépe zaopatříte např. notami :D
Hudba je pro mě životní záležitostí, a nejen ta, která vzniká od někoho jiného. Hrála jsem na flétnu pět let, chodím do sboru už od pěti, a zpívání je pro mě opravdu kousek mé osobnosti, něco, co mi nikdo nevezme. Miluju hudbu. Miluju jí.
Zoey
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eamane Eamane | Web | 28. června 2014 v 11:32 | Reagovat

To vypadá na skvělou příležitost a zkušenost :)

2 Bella-Kejtý<3 Bella-Kejtý<3 | Web | 28. června 2014 v 14:09 | Reagovat

Páni, to musela být úžasná zkušenost :3 přeju ti to :) Něco takového bych chtěla zažít :)

3 Ella Monurová Ella Monurová | E-mail | Web | 28. června 2014 v 20:59 | Reagovat

Pěkně čvachtaly :DDD
Tak to musela být dobrá zkušenost - nahrávání, jen škoda, že to bylo tak vysilující. Já bych taky něco takovýho chtěla zažít, ale bohužel neumím zpívat :D

4 Angela Angela | Web | 29. června 2014 v 16:54 | Reagovat

Muselo to být hodně namáhavé, ale musela to být skvělá zkušenost. :)

5 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 29. června 2014 v 17:22 | Reagovat

To fakt muselo být namáhavé. Mě se teda 4 hodiny zdají dost. Hodně! Já bych to asi nevydržela, protože mám problémy se zádami a nemůžu dlouho stát. :) Ale zase musela to být super zkušenost a příště už nebudete tak nervózní a půjde to líp. :-)

6 Kate Kate | E-mail | Web | 29. června 2014 v 20:16 | Reagovat

Já na flétnu hraji devět let, a vystřídala jsem tři. :D Bohužel, asi se toho kvůli svému zdravotnímu stavu budu muset vzdát. :/
Hudbu taky miluji, a věřím, že to bylo vyčerpávající. ;) Zpívání je hodně náročné, a já jsem teď vyčerpaná po 10 minutách hry na příčnou flétnu, takže tě obdivuji. ;)

7 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 12. července 2014 v 19:48 | Reagovat

zajímavá zkušenost :D vím, že před pár lety byli ňácí lidi od nás ze souboru taky nahrávat, ale do nějakýho rádia..:D (sme sice taneční soubor, ale hodně lidí i zpívá a tak ;))
A vy půjdete do učebnic? :D Ha, možná dostanem učebku s vaší nahrávkou, od Frausu učebky máme :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama