Kapitola 5.Ruka v rukávě

9. března 2013 v 17:39 | Zoey |  Maják na ostrově Fahib(2)
Jé, konečně :)
Dopsala jsem pátou kapitolu. Nese pozoruhodný název Ruka v rukávě. Možná proto, že se o rukách budeme bavit...



Pořád mi to nedocházelo. Nemám ruku.
Nemám ruku.
"Kde je?"zeptal jsem se roztřeseně a hlas mi zněl jako vystrašenému králíkovi. Ne, že bych někdy přemýšlel, jestli králíci mluví-ale lepší přirovnání můj šokovaný mozek nenašel.
"Klídek,"odpověděla víluška a ukázala hubeným prstem k misce. "Musela jsem ji odstranit kouzlem a dát do nálevu, aby se odstranil jed."
"Jasně,"oddychl jsem si, ale ne úplně. Dokud nebude ruka zase bezpečně zpátky, nebudu mít klid v duši.
Začínám mít trochu pokrytecké myšlenky.
"Jak se jmenuješ?"zeptala se mě dívka.
"George,"odvětil jsem. Pořád mi nebylo jasné co se mnou bude. Dostanu se z tohoto ostrova nebo tady umřu?
"Ella."
"Hezké jméno. Ella. Hmmm,"vykoktal jsem a pak se rozhlédl po jeskyni kde jsem skončil. Byla celkem útulně zařízená, po kamenných zdech byly nalepené působivé abstraktní obrázky, ale i západy slunce, stromy a pravděpodobně okolí této jeskyně. Byla docela velká, na to že zde žila jen jedna dívka a pes. Zahlédl jsem vchod do další místnosti, pelech pro psa a různorodé kuchyňské náčiní.
"Máš to tu pěkné,"řekl jsem ze slušnosti. Usmála se.
"Pojď si dát něco k jídlu. Musíš mít hlad,"nabídla mi a tak jsem ji následoval do malé kuchyně kde to smrdělo po psím žrádle které někdo třikrát převařil. Nakrčil jsem nos.
"Trochu to tu páchne,"omluvila se Ella hned a do dřevěné misky nalila jakousi zelenou kaši. Spolu se lžící mi to podala a já jsem se posadil ke stolu.
Chvíli jsem na to koukal. "Z čeho to je?"zeptal jsem se po chvíli.
"Mořské řasy. Věř mi. Mňamka."
Jasně, pomyslel jsem si ale přesto jsem nabral lžíci a rychle polkl. A světe div se, bylo to dobré. Výborné.
Když jsem dojedl, Ella se trochu rozpovídala. Začala tím, jak našla na pláži mrtvé námořníky a posléze mě v pralese. Při zmínce o námořnících jsem pobledl a ona vysvětlila, že její otec, vládce ostrova je všechny zničil, protože mu přišli otravní. Jen já jsem unikl osudu a Ella mě zde schovala před otcem.
"Ale to nemůžeš. Vždyť se o tom jednou dozví,"začal jsem nesmyslně žvatlat.
"Je jen jedno východisko. Najít na tomto ostrově strom ze kterého je nejlepší loďka. Loďka která tě odveze tam, kde jsi začal. Do té doby...te tu budu skrývat,"řekla pomalu a usmála se.
Jasně. Loďka. Na tomhle ostrově je jistě spoustu dravých zvířat a netvorů. Rostlin.
Bude to zajímavé.
"Jsi hodná, že mi pomáháš. Nezní to tak neproveditelně,"taky jsem se zasmál.
"To si jen myslíš. Můj otec si zde vypěstoval rozličné druhy živočichů a rostlin. Netvory. Mutanty."
"Aha...jasně. Máš nějaké zbraně?"zeptal jsem se opatrně.
"Ne."
To se dalo čekat. Vždyť víla taky zbraně nepotřebuje když má křidýlka.
"Víš co, něco vymyslíme. Teď ti dám zpátky tu ruku,"zvedla se a já si uvědomil, že celou dobu jím levou rukou. Aniž bych o tom nějak přemýšlel.
"Tady je,"přinesla ji a lehce ji položila na vybledlé obrysy. A najednou to zabrnělo a ruka byla zpět.
Radostně jsem si ji prohlížel. A nejen ji. I Ellu.
Mám šanci.
Mám šanci se odtud dostat.
A Ellu vezmu sebou. I když o tom zatím neví.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angela Angela | Web | 10. března 2013 v 13:46 | Reagovat

Krása! Nečetla jsem předešlé kapitoly, ale asi si je dočtu. :)

2 *Evush* *Evush* | Web | 10. března 2013 v 13:51 | Reagovat

Je to úžasne napísané a zaujal ma ten chlapčenský pohľad, keďže väčšina príbehov sa točí okolo dievčat :))

3 Knihofil18 Knihofil18 | Web | 14. března 2013 v 14:28 | Reagovat

:D Ruka v rukáve, ty máš teda morbídny humor. xD Ella je zatiaľ zlatá. Teším sa na novú kapitolu. :)

4 rosamarie rosamarie | Web | 30. května 2013 v 21:06 | Reagovat

Krásné du hned číst dál. Jen tak dál moc se mi to líbí

                  Martina

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama