Kapitola 6. Citté dellla Morte

17. října 2012 v 15:32 | Zoey |  Jak umírají stromy(4)
Takže tady máme šestou kapitolku Jak umírají stromy8)Přidávám obrázek vesničky kde Melanie bude bydlet8)V zimě8)A také vchod do tetiny zahrady8
¨
Pergola porostlá přísavníkem umocňuje neobvyklý průhled do další partie zahrady.


Bylo to zvláštní. Křičela jsem, bála jsem se, a vlastně jsem si to i užívala. Vítr mi šlehal do obličeje a viděla jsem koruny stomů a střechy domků. Věděla jsem co mě tam dole čeká a přesto..mi to nevadilo.
Podívala jsem se na dědu a ten se k mému údivu smál. Pravděpodobně si to i užíval a musím přiznat že já také.
Ovšem jen do té doby než jsem byli tak sedmdesát metrů nad zemí.
V té chvíli děda něco zamumlal a narazili jsem do neviditelné zdi. Nevím jak jinak to popsat, ale nebolelo to. Jen se mi šíleně zhoupl žaludek a zdřevěněly nohy.
A pak jsem stála na nohou a svět se mi točil pod nohama.
Zamotala se mi šíleně hlava a najednou se mi v hlavě zase ozval ten příšerný hlas.
"Pomoz nám, Melanie, pomoz..."šeptal opakovaně v mé hlavě a pak už jsem se neudržela. Zapotácela jsem se doprava a o pět minut později začala zvracet do růžového houští.
Když jsem se dokázala vzchopit a za obětavé Edniny pomoci postavit na nohy, děda si jen odfrkl a prohlásil že ta dnešní mládež nemá žádnou výdrž.
Potom mi Edna řekla že domek mé tety je jeden z těch které jsou na svahu na pravé straně.
Takže další tři hodiny jsem šplhala do kopce a sluníčko mi pálilo na holá ramena a svítilo mi do očí.
K večeru se přede mnou objevil domeček z verandou odkud by krásný výhled na krajinu, pod okny byly zasázené zvláštní popínavé rostliny které růžově kvetly(to růžové houští, vzpomněla jsem si)a postupně obrůstaly kolem celého domku. V oknech byly krajkové záclonky a květináče s kaktusy s velkými trny!a v barevných proužkovaných květináčích.
A na verandě lavička na které seděla paní s vlasy protkanými šedými proužky, tváří milou a pevná vůle zjevně byla její silná stránka. Kreslila do náčrtníku a ani si mě nevšimla když jsem se postavila vedle ní a nahlédla co kreslí.
Bylo to to nejnádhernější co jsem kdy viděla. Údolí s všemi stromy a domky, slunce a modré nebe.
Nádhera.
"Á, tak vidím že jsi dorazila a zjevně velmi unavená,"pronesla svým lehoulince nakřáplým hlasem. Usmála jsem se.
"Ano, a jsem velmi unavená, teto,"odpověděa jsem.
"Říkej mi Mary, dítě,"usmála se a poslala mě ať obhlédnu domek a zahradu.
Domek byl prostě a jednoduše zařízen a tak jsem tam ani nestrávila moc času. Nakoukla jsem do vou pokojů, tetiny ložnice a toho mého, do kuchyně, koupelny, špajzu a obýváku(bez televize, samozřejmě)
Pak jsem zadními dveřmi vyšla ven a spatřila...
Nejúžasnější zahradu světa.
Bylo o ní pečováno s velikou láskou a hned se mi zalíbila. Květiny, keře a stromy všech barev a druhů, všech vůní. Už cháp proč se teta dala na malování, uvědomila jsem si užasle.
Myslím že se mi tu bude líbit.
Asi ano.
Pardon, trochu krátká kapitolka, že8)Ta další bude delší8)Vaše Zoey
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 teri-vlk teri-vlk | Web | 17. října 2012 v 15:56 | Reagovat

Ten vchod do tetiny zahrady?! Och..nádhera. Mít takovou zahradu jsem tam ve dne v noci :D Snad bude Melanie s tetou spokojená :)

2 Isobel Isobel | 17. října 2012 v 16:14 | Reagovat

V takové zahradě by se krásně trávil volný čas :) Těším se na další kapitolu a snad jí to s tetou půjde

3 Aravis Aravis | Web | 17. října 2012 v 16:28 | Reagovat

Já bych k té zahradě ale chtěla i zahradníka... :D Hezké kapitola, ale chtělo by to (přesně jak slibuješ) delší..  3:) :D

4 EliSs EliSs | E-mail | Web | 18. října 2012 v 13:42 | Reagovat

No teraz aby som čítala všetky kapitoly, teším sa! Podľa reakcií súdim že to bude perfektné :-) Mimochodom .. ďakujem za prijatie :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama