Kapitola 12.Do Skotska a dál

28. října 2012 v 18:04 | Zoey |  Jak umírají stromy(4)
A je tu moje vyvolená dvanáctá kapitolka!
Psala jsem ji dosti dlouho, tak si ji užijte!
Jo a pardon, možná je trošku krátká?8)
Vaše Zoey8)


Poté co jsem se rozloučila s tetou(neobešlo se to bez slz), Ednou a Louie, šla jsem do kanceláře pana trpaslíka. Už na mě netrpělivě čekal a poklepával buclatým prstem na zlaté cibule. No, jo, o minutu dýl.
Pak mě beze slov odvezl na letiště kde jsem měla nasednout do letadla a dorazit do Skotska. Na letišti ve Skotsku mě měl čekat autobus který mě odveze do ubytovny i s ostatními novináři.
"A nezapomeňte na svůj úkol,"připomínal po sté pan Trpaslík. Kývla jsem protože jsem se teď zajímalao něco jiného. Jindy bych si samozřejmě neodpustila nějakou tu poznámku, nebo aspoň protočení očí.
Měla jsem podivný svíravý pocit okolo žaludku. Nebyla jsem úplně nervózní ale...netušila jsem co budu dělat ohledně toho Lesního krále, stromů, jak mi bude ve Skotsku...Přeci jen tam nebudu nikoho znát. Anglicky se domluvím, popřípadě i italsky, jenže já jsem se cítila jako před nesmírně důležitou zkouškou kterou nesmím pokazit. A mám na ni jen jeden jediný pokus. To znamená vsadit všechno na jednu kartu.
Možná to je zkouška, napadlo mě. Třeba mě zavolali protože to má být životní zkouška. A pokud neprojdu, znamená to že se se mnou nic nestane. Pořád budu ta obyčejná. A pokud to zvládnu, dokážu že taky za něco stojím. Ale mám jen jeden pokus a to mi celkem štvalo.
"Tak vystupovat nebo nestihnete letadlo,"vytrhl mě z přemýšlení bručivý hlas Pana Trpaslíka. Rychle jsem se vypotácela z auta, popadla své jediné zavazadlo a otočila se směrem ke dveřím do letištní haly.
"Tak sbohem a koukejte se činit,"řekl trpaslík a ukázal na dveře. "Teď vše záleží jen na Vás, Melanie,"dodal ještě smířlivějším hlasem a nakonec mě nechal o samotě stát na chodníku.
Nadechla jsem se a vstoupila do haly. Odbavili mě a za chvíli jsem už seděla v letadle a hleděla na šedou oblohu. Poprchávalo.
"Prosíme aby se cestující připoutali, budeme startovat,"ozvalo se kovovým hlasem a tak jsem splnila co jsem měla. Potom jsem si dala sluchátka do uší, zavřela oči a snažila se nemyslet na to co mě čeká.
Letadlo vzlétlo a mě se jen trošilinku zvedl žaludek.
Tak do Skotska a ještě dál, pomyslela jsem si.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama