Kapitola II.

12. září 2012 v 14:48 | Zoey |  Poslední z rodu naděje(4)

Katy přeběhla silnici která ji dělila od lesu. Jakmile se dostala do lesa, pocítila obrovskou úlevu. Její mysl částečně toužila zapomenout na všechno co se tento den událo, ale druhá část její mysli, ta logičtější, jí přikazovala "jdi domů". Katy však neposlechla ani jednu. Prodírala se co nejrychleji hustým podrostem stromů a nedbala toho že má málo času.
Chtěla se dostat do své skrýše, kam chodila vždy, když už toho na ni bylo moc. Konečně, pomyslela si když dorazila k velkému dubu. Byl dutý se silným kmenem. Obešla ho a hbitě se protáhla škvírou, dost velkou na drobnou dívku jako byla ona. Šťastně se sesunula na suché listí a opřela se zády o vnitřek stromu. Zrak jí padl na luk který jí vyrobil otec když byla ještě mladší. Od té doby se s ním učila střílet. Docela jí to šlo. Ale věděla že má málo času a tak popadla sešit který byl vedle luku. Byl to její deník který si psala už od svých třináctých narozenin. V tu dobu totiž Barbra útočila nejvíce.
Rozhodla se podívat na několik svých zápisů, projet si vzpomínky...
12.prosince
Blíží se Vánoce. Moc přemýšlím jaké dám rodičům dárky. Chtěla bych mamince dát nějaký šátek, jen ho ještě musím koupit. A táta si zaslouží pořádný balík doutníků.
Ve škole je to úmorné. Nejen spoustu zkoušek, ale i Barbra...
Taky přišel k nám do školy nový kluk. Jmenuje se Lenny, a je moc fajn. Naneštěstí se na něj ale Barbra taky zaměřila a vzniklo z toho neustálé šikanování. Jednou jsem se ho snažila ochránit a samozřejmě že toho Barbra využila a vytvořila z nás zamilovanou dvojici. Všichni se nám posmívají a Lenny je z toho hrozně smutný. Docela jsme se i spřátelili, což Barbru jen popudilo k dalším útokům...Nevím jak to všechno dopadne....
A mám strach.
27.prosince
Už je po Vánocích. Mamince se moc líbil šátek který jsem jí dala a tatínek byl nadšený z doutníků. Já dostala knihy a několik kousků oblečení.
A ke škole:Barbra dostala spoustu drahých věcí a vychloubá se tím. A Lenny odešel kvůli ní. A předtím mi také řekl že mě má moc rád. Jsem z toho zmatená a šťastná zároveň.

Tady Katy přestala číst a bezmocně se rozplakala. Nemohla vydržet smutek po jejím jediném kamarádovi. Také ho měla moc ráda a bylo jí líto že odešel. A cítila k Barbře ještě větší nenávist.
Nakonec se přece jen rozhodla jít domů a už se jen smířila s osudem.
Doma na ni už čekala maminka a když Katy vypověděla všechno o dnešním dni, nebyla moc nadšená, ale přijala to s klidem. Hned potom přišel tatínek a ten ji utěšil, každý má své těžké dny.
A také přišla pozvánka od podivného strýce Hudsona na jeho zámeček uprostřed Karhnutských lesů. Katy dobře věděla že tam bude i Barbra s partou protože Barbřin otec se ze stýčkem Hudsonem znal.
"Pojede se na tři dny a to hned zítra,"poznamenala maminka a hned začala balit.
Katy mezitím jen přemýšlela proč má pocit že to nebude jen tak obyčejný výlet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama